Přidat názor k článku Porod jako radost a zrození Ženy

Vážená paní Tamaro,
máte děti? Kdy se Vám narodily? Jestli jsou starší deseti let, pravděpodobně jste ležela týden po přirozeném porodu na šestinedělí a sestry Vám je nosily na kojení. Stali se z Vašich dětí deprivanti? Fetují, drží s partou, či s nějakou stranou? Způsobem, který popisuji, jsem se narodila i já, měla jsem šťastné dětství, rodiče mě milovali, žádné party jsem se nechytla, nikdy jsem nefetovala a negativní způsob vidění světa taky nemám... Kdybych byla tak progresivní, jak si to představujete Vy, já i moje holčička, bychom 7. září 1997 doma zemřely... To co popisujete, je extrémní přístup k přirozenému porodu. Optimum je někde uprostřed. A ještě něco: dost dlouho po porodu jsem měla komplex, že jsem svou holčičku vlastně neporodila, ale dostala, protože celou dobu jsem byla v narkóze. Ještě, že tehdy jsem Váš článek nečetla, protože to bych se asi psychicky zhroutila. Maminky, které jste rodily operačně nebo s epidurálem, vůbec to neberte vážně, protože maminkovství nestojí na porodu, ale na lásce a každodenní péči.
P.S. Každá prvorodička ví, že postarat se o novorozence, kojit, přebalovat se musí naučit, protože přirozené pudy jako člověk ztratila. To, myslím, také o něčem svědčí.