Porod jako radost a zrození Ženy

Množí se i praktické důsledky tohoto zatím nenápadného procesu, např. stále více žen je rozhodnuto nenechat lékaře rodit za sebe. Těhotenství totiž není nemoc, jak se nám snaží namluvit lékaři, a rodička není automaticky pacientka. I u nás, v honbě za statistickými ukazateli, je porod medicínou vnímán jak jakési nutné utrpení a operace. I u nás bohužel převažuje porod lékařsky vedený, zatímco ve světě je stále více uznáván porod přirozený.

Je stále zřejmější, že první vteřiny života dítěte jsou rozhodující, co se týče kvality jeho (nejen emočního) života. Zjednodušeně řečeno, je-li dítě zrozeno do tepla, šera, a bezpečí těla matky, nepláče, a základní operační systém, vtisknutý takto do jeho operační paměti, je většinově pozitivní.

Pokud je ale dítě matce odebráno, jako se to stále děje i u nás, a protestující a řvoucí omýváno, vyšetřováno, váženo atd., rodí se do světa plného nejistoty. Jeho operační systém je nastaven na negativní vnímání světa. Ještě docela nedávno byly děti svým matkám poskytovány jen jednou za čtyři hodiny (na kojení) a lékaři tvrdili, že když dítě křičí, je to v pořádku, alespoň si posiluje plíce.

Dnes víme, že právě tyhle dvě základní emoce, buď pocit bezpečí, nebo nejistota a úzkost, jsou základem pro vznik dalších, složitějších emocí. Zjednodušeně řečeno, dítě, které je porozeno obvyklým medicínským způsobem, má daleko větší pravděpodobnost, že z něho vyroste nevyrovnaný, nejistý člověk, neustále hledající oporu v nějaké autoritě, droze, agresi, partě či straně.

Např. jedna studie z 90. let prokázala, že téměř 90% všech kriminální činů ve skandinávských zemích spáchala jen 4 % stále stejných delikventů. Téměř všichni tito zločinci byli tzv. nechtěnými dětmi, anebo strávili prvních několik měsíců svého života v anonymním prostředí kojeneckých ústavů.

Nebo úplně z jiné stránky - při současných porodech je ženám automaticky nabízena možnost zmírnění bolestí, tzv. epidurální anestezie. Většina žen v tom stresu souhlasí. Přijdou tak o unikátní možnost, na kterou poukazují domorodé a duchovně vyspělé kultury, podle kterých je porod okamžikem zrození Ženy. Z dívky se stává žena, i v tom duchovním slova smyslu. Je-li ale rodička v současné nemocnici omámena, tuto šanci navždy promrhá.

Začátkem. února 2001 se v Praze konala mezinárodní konference "Přivádíme děti na svět...", kterou pořádaly Česká asociace porodních asistentek, Hnutí za aktivní mateřství a Nadace Open Society Fund Praha. Přednášelo se a diskutovalo o porodu u nás a jinde, o porodu z pohledu rodící ženy, nebo z pohledu nenarozeného dítěte, a z pohledu lékařů i institucí. Proběhla řada seminářů. Český rozhlas 2 Praha, Vltava, chystá hodinový pořad (Nokturno) na toto téma v neděli 18. února ve 22:00.

Jsme to, jak jsme byli zrozeni. Změníme-li způsob porodu našich dětí, můžeme změnit budoucnost lidstva, tvrdí prenatální a perinatální psychologie. Jak to, že přestože se o tom všem prokazatelně ví již dvacet let, naše děti jsou stále rozeny starým, přímo škodlivým způsobem?

Pro větší informovanost všech připravujeme Tajné dějiny porodu (vyjde na podzim 2001). Bohatě ilustrovaná kniha se pokusí představit přirozený porod z filosofického, socio-kulturního, lékařského a duchovního pohledu v rámci nejrůznějších etnik a kultur. Uvítáme proto jakoukoli spolupráci, především (soukromé i časopisecké) fotografie přirozeného porodu, dokumenty (i historické) o porodech v jiných částech světa, bibliografii zajímavých knih a titulů, případně popisy vlastních zkušenosti. Předem děkujeme za spolupráci,

Tamara a Vlastimil Markovi

Bártlova 27

193 00 Praha 9

tel. fax.: 02/81924006

e-mail: manazin@mbox.vol.cz