Milá Aleno!
I já jsem měla těžký porod a neslzela jsem dojetím, když jsem viděla svojí maličkou a cítila jsem jen únavu a bolest a radost, že to je za mnou. Miminko jsme si moc přáli a tak brzo všechno přebolelo a neumím si představit, že bychom Klárku neměli. Přesto je pro mě důležité mít i čas pro sebe. Je to komplikované, zejména protože manžel často jezdí pryč - i na 3 týdny a já mám malou 24 hodin "na krku" a často se mi to nedaří... Babicky nefungujou. :o( Podle sebe vím, že jsem protivná, jsem.li unavená. Zkus požádat muže, ať si mimčo sám vezme na starost - 2 hodinky odpoledne na spánek, nebo dopoledne na procházku či obchůzku po obchodech, kam se s drobečkem nedostaneš, udělají zázraky!Je to jen únava. Sama jsem si včera zajistila chůvu - studentku od nás z domu, která mě příležitostně může na 2-3 hodiny odpoledne zastoupit při vycházce kočárem. Už se moc těším a rozhodně nebudu žehlit či dělat jiné dom.práce, které někdy nestíhám! :o)
Držím palce ať to zvládneš a netrap se zbytečnými (nesmyslnými) výčitkami!
Zdraví Marie
Předchozí