Přidat názor k článku Kdo zaměstná matku malých dětí?

Orchidejko, Tvé zkušenosti jsou vlastně velice nezvyklé a výjimečné, když se porozhlídneš kolem sebe (i tady na Rodině), většina má nějaké ty zkušenosti s odřeknutím. Jasně - nikdo se vlastně nedozví, PROČ vlastně nebyl přijat. Ale mít 75 % úspěšnost - to je věc vskutku neobvyklá. Může to být z několika důvodů:
1. učinila jsi příliš málo pokusů a měla jsi veliké štěstí, jaké většina z lidí nemá; pokud bys učinila pokusů desetinásobek, procento úspěšnosti by se mohlo rapidně zmenšit
2. máš obor, na který je zaměřeno jen velmi malé procento uchazečů; je rozdíl, když se o místo uchází pět deset lidí, a když se o místo uchází 50 či 70 lidí
3. máš osobité kouzlo, kterým zaujmeš téměř každého zaměstnavatele - vkus a hlavně pak peníze na pořízení kvalitního, slušícího a elegantního oblečení, umíš se líčit, matka Příroda Tě obdařila nebývalou krásou; bylo-li by tomu tak, pak bys měla úspěch, aniž bys hnula prstem - ale přitom by nemělo smysl obviňovat ostatní z čehokoliv - neboť ke každému Štěstěna i matička Příroda nebývají štědré,
a konečně
4. - o co se opíráš: možná že jsi ve svém oboru fakt dobrá; dobrý může být ovšem jen ten, který je NADPRŮMĚRNĚ NADANÝ - alespoň ve svém oboru. Pakliže je tomu tak, děkuj Štěstěně, Osudu či Pánubohu, že Tě něčím tak skvělým obdařil. To se taky poštěstí jen málokomu - většina z nás je ve svém oboru "jen" průměrná, ba dokonce i podprůměrná. Co s tím? Ano. My, případně průměrní či podprůměrní - můžeme dřít jak mezci, a nikdy nebudeme tak dobří, jako když "trochu" mákne někdo nadaný. Mají se snad průměrní proto dát na uklízečky anebo popeláře? I průměrní mají právo vybrat si obor, ve kterém by rádi pracovali, a najít v něm uplatnění. Diskriminace jako výmluva? Jak může uchazeč o práci POZNAT, že není ten nej nej? U pohovorů se pozná skutečně jen to, když se zaměstnavatel tváří kysele na přiznání dětí...
Apropos - já jsem ve svém oboru "podprůměrná", protože můj obor se vyšvihnul do výšin, kterých nikdo netušil a nedbal v době, kdy mi vybírali povolání. Co mi je platné, že mám státnice z psaní na stroji, maturitu s vyznamenáním, a z účetnictví jedničky dvojky, platila jsem celou školní docházku za šprta, a byla druhá nejlepší ve třídě na střední (a nejlepší ve třídě na ZŠ) - když dneska jsou úplně jiné, mnohem tvrdší a "šibeničnější" podmínky, takové, na které prostě nemám, protože mi rodiče vybrali obor "snadný" kvůli brýlím, a ne kvůli nějakému nadání?...
Nestěžuju si. Jen jsem chtěla říct, že i průměrní potřebují žít, i když nejsou kdovíjak nadaní. A jestli se někdo nezabývá tím, jestli je či není nejlepší, tak ho skutečně ani nemusí napadnout, že to není diskriminace, ale "přirozený výběr".
- Navíc - nechci Ti brát iluze, ale zaměstnavatelé zcela jistě nejsou nevinní andílci - a péče o dítě se většině zaměstnavatelů - podle mého předpokladu - "do krámu" moc nehodí...
M.