Přidat názor k článku Žijí s námi bigoši

Včelé díky za článek.
Jako tonoucí stébla se chytám takových článků. Vědomí, že v tom nejsem sama, že nás, ubohých rodičů puberťáků, je mnoho a že se to všude projevuje víceméně stejně, mi pomáhá tohle období přečkat.
Zrovna včera jsem dceři říkala, že si už vůbec nevzpomínám, kdy celá rodina neposled svorně zasedla k jedinému (tj. pro všechny stejnému) jídlu a všichni hezky jedli, až všechno snědli, a potom mamince poděkovali, že to bylo dobré. Nebo kdy naposled celá rodina někam šla (na procházku, do kina, na výlet...) a všem se to líbilo, hlavně proto, že jsme byli pohromadě.
Přirovnání s ptáčaty, vylétajícími z hnízda, je trefné. Jen ať se učí lítat . Ale proč mi, sakra, v tom hnízdě musí pořád dělat takový binec?
J.