Přidat názor k článku Žijí s námi bigoši

Byli jsme s manželem vegetariáni šest let a pak jsme toto opustili. Důvodem pro byl zájem o vše východní, nešlo tolik o zvířátka, ale o život vůbec. Argumentace - zvířátka - je velmi zjednodušující, aspoň z mého pohledu. Důvod proti vlastně nemám, řekla bych, že jsme k tomu "nějak" dospěli. Prostě nám to najednou přišlo zbytečné, ačkoli to není to správné slovo, spíš nám vegetariánství přestalo připadat nezbytné. Maso tedy jíme, ale těžce bojuji s velkovýrobou naší civilizace. Vždy když kupuji v supermarketu to kuře nacpané nevím čím (spíš vím, ale nechci), cítím se divně, nesouhlasím, ale nevím co s tím. Podmínky jejich života jsou hrozné. protože už bydlíme na vesnici, jsem rozhodnutá nějaké to zvířátko si na maso vypěstovat doma. U svých známých narážím na podivně zvrácenou citlivost moderního člověka. Představa, že budem kuřatům sekat hlavy a pak je kuchat a tak, je pro ně strašná, pomalu zvrácenost, slyším samé fuj, jak to můžeš udělat. Myslím, že snáz, než se podílet na té hrůze velkochovů. Zatím si radši připlatím a koupím kuře z bio chovu. Tak asi tak.