Tak nevím, ale jak je možné, že my jsme se vůbec dožili dospělosti, když jsme jako děti měli tolik nástrah, na které se nedbalo. Nebyly žádné normy evropské unie (pochybuju, že vůbec byly nějaké normy), chodili jsme na pískoviště, nikdo nic neřešil, tak jsme šáhli na psí hovno a co? Lezli jsme po prolejzačkách, často si rozbili koleno nebo hlavu, tak to bolelo, krvácelo, ale zase srostlo (leckdy bylo potřeba i šití), ale to k dětství patří. A když nám prolejzačky nestačily, lezli jsme po stromech (zajímalo by mě, zda budou normy EU přikazovat stromům, jak mají růst, aby z nich nikdo nemohl spadnout apod. :-). Na kole jsme jezdili bez přilby, koupali se v rybníce, kolikrát byla voda pěkně zelená ... když nám spadl bombon na zem, tak jsme ho klidně snědli a dodneška žiju ...
Předchozí