je mi 14 let, mam o deset let mladsi segru. kdyz se nekomu neco stane, treba mama ma nohu v sadre, tak se staram o rodinu. vyzvedavam malou ze skolky, chodim na nakupy, varim, obcas i uklidim :).. k temhle vecem me nemusi nikdo nutit, beru to jako pripravu na svuj zivot, jednou budu muset tuto funkci zastavat naplno. mam jedu kamaradku, ktera je v tezky puberte, moooc tezky. rodicuk odsekava, je na ne protivna, dokonce i na me, stejne s ni kamaradim, cekam az se to zlepsi a je s ni sranda. moje maminka je velmi benevolentni, asi ma ve me velkou duveru, a to je dobre, protoze ja to citim. v hodne vecech se citim i samostatna a nekdy i zodpovedna. ve skole jsem vetsinou premiantka, ale to neznamena ze mam same jednicky, kdyz dostanu spatnou znamku nikomu to nerikam, ne proto ze to tajim, ale protoze vim ze mi reknou at si to opravim, tu znamku si opravim a vsechno je v poradku. to uz jsem vyspela??
Předchozí