Přidat názor k článku Otcovské fejetony: Z vězení do vězení

Proč sem chodím? Už jsem to jednou psal jednoduché. Na tyhle stránky jsem narazil náhodou a diskuse mi přišla a stále přijde docela zábavná, poněvadž zde diskutují většinou ženy a tak slyším i druhou stranu. Ono totiž dost mých ženatých kamarádů po nějakém tom pití začne žehrat na svůj osud a tvrdit něco ve smyslu "ty se máš, jsi svůj pán" atp. a s vypitými skleničkami začnou hlášky, že kdyby se měl rozhodovat podruhý, tak se do "těch dětí dotlačit nedá", na potměšilý dotaz kdo ho dotlačil zazní většinou odpověď "Vona".atd.,atd. No a poté, co se vypovídají, tak mají spády jít někam za povětrnými ženami , něco jako "když už se jednou za uherák utrhnu, tak si to užijem néé"... No a tak dál. Nehledě na to, že pár se jich už rozvedlo. Jak psáno v článku, já rodinu považuji za vězení a kdo by do vězení lezl, že. Prostě si žiji podle sebe a nechci, aby se mě někdo pletl pod nohy. No a nějaká iracionální touha po potomkovi mě nepřepadá. Nevylučuji, že v rodině může být někdo šťastný, ale já takové lidi moc nepotkávám.