Přidat názor k článku Otcovské fejetony: Z vězení do vězení

Je mi jedno kolik má kdo dětí, sama mám 2, třetí čekám a pěkně mi občas lezou krkem:). Pokládám ale za nebezpečné, aby si ti, kteří maj to štěstí a nepamatujou to, mysleli,že za totáče mladé rodinky dostávaly automaticky byty. Mohli je dostat za kádrových předpokladů dělníci, tzv. podnikové byty.Tito šťastlivci byly "občansky" vyhovující a navíc upsaní na několik let svému podniku. Taky zde ale žili učitelé, prodavači, knihovníci, vědci, úředníci a pošťáci(třeba)- A to byli naprosto bez šance. takže moje situace před 20-ti lety. Manžel pracoval ve službách, já jsem studovala, syn na cestě, byli jsme
nestraníci, takže v pořadníku na tehdejším národním výboru na naprosto nevýznamném místě(odhad 15 let). Proč jsme to dítě měli? Trochu jsme se milovali a trochu jsme neměli jiné výhledy do budoucna, jelikož komunismus byl tak idiotský, absurdní a únavný, že se našinec raději zavřel v dětském pokojíčku u rodičů a...četl vzácné samizdaty)) nikdy více.