Přidat názor k článku Otcovské fejetony: Z vězení do vězení

Mirko,
dovedu si to představit, taky se mi někdy stane, že mi nezaplatěj všichni jak mají a musím vyjít s tím, co mám, třeba s desítkou. Ale je fakt, že zase mám tu jistotu prachů, který přijdou. Trvale si to představit umím taky, každopádně veselý by to nebylo.
Spíš jsem chtěla říct, že pro fakt pohodlnej život bez omezování je těch čistejch 35 pořád málo, když nechceš šetřit. Já šetřit neumím, takže nemám na účtě ani floka a na dovolený jsem nebyla 4 roky, ani v těch Jizerkách. To není o tom, že by se člověk některých věcí nevzdal, kdyby musel, ale když nemusíš, tak to neděláš a logicky ti pak zbyde prdlajs. Od určitý výše příjmů ti něco zůstane, ale ta hranice je u každýho jiná. A dokud se nedostaneš za tu hranici, tak už je vcelku jedno, kolik bereš. Moje babička má třeba důchod necelých šest tisíc, dva a půl platí za byt a z každý penze ušetří. Tcháni žijou z jednoho důchodu a druhej celej ušetří. A nepřipadají si, že by jim něco chybělo. To, co z mýho pohledu nemají, asi nepotřebujou ke štěstí.
Já jsem léta žila za úplně směšný peníze a když to srovnám s dneškem, tak jsem si připadala daleko líp než teď. Tohle je strašně individuální, vztah k penězům a potřeba peněz. Když budu počítat běžný provoz domácnosti, tak nám ve třech těch 16 tisíc stačí taky. A v podstatě bez omezování základních věcí. Spoustu výdajů, který běžná rodina má, my nemáme - nemáme auto, nekupuju kosmetiku krom mejdla a šampónu, oblečení kupuju nejčastěji v bazaru nebo v sekáči. Myslím, že bychom s těma penězi vyloženě nestrádali, ale nemohli bychom si prostě dovolit "nic navíc".