Hm, nějaká tam asi bude. Jaká asi? Že by ti posedávači a stěžovatelé byli nespokojeni sami se sebou, že by pořádně nevěděli kdo vlastně jsou? A ženili se tedy jaksi že se to dělá? Potom to nevypovídá o rodině jako takové, ale o nich samých.
Ty jsi stoprocentně se vším spokojený? Já teda ne, ale s tím, že žiju v rodině to má málo společného. Můj manža taky ne. Jo a taky to stěžování v hospě přece nic neřeší. proč nevezmou život do svých rukou? Že by se báli? Že by jim vyhovovala ta závislost, kdy vše běží jak běží a oni nemusí nic dělat a hlavně skutečně zodpovídat? Takhle já znám stěžovatele vysedávající v hospodě místo toho, aby sami tvořili pěkný vztah s manželkou a dětmi. On totiž nepadá z nebe a to chemické poblouznění, kterému podléháme v zamilovanosti brzy vyprchává. Zkrátka kdo bere život do svých rukou, ten nevysedává a nestěžuje si, to dělají a promiň mi to slovo, slaboši, v 90% případů. Abych předešla zkreslením, tím nemyslím člověka, který se občas takto vykecá a zase jede dál, ale toho, který to dělá stabilně a tím končí.
Předchozí