Přidat názor k článku Otcovské fejetony: Z vězení do vězení

Kudlanko,naprosto s tebou souhlasím,my začali se snahou ve 24,přesto, že jsem byla na škole,protože doktoři naznali , že není na co čekat.Měli pravdu,zadařilo se po 5 letech.Též jsem nejbližší okolí odbývala frázemi o nedodělané škole, o užívání si života,o tom,že nejsem mateřský typ.Přitom jsem však měla slzy v očích a při pohledu do kočárků knedlu v krku.Dokonce ani rodiče netuší kolik úsilí,peněz a nervů nás děti stály.
Moc ti držím pěsti,tyto problémy má v současnosti spousta lidí a většině z nich dokáží lékaři pomoci,já jsem zářný příklad:o)))