Přidat názor k článku Otcovské fejetony: Z vězení do vězení

Ivule naprosto s tebou souhlasim. K rodicovstvi se musi dozrat. Dite neni neco co by melo upevnit manzelstvi dat sousedum odpoved jestli to ti dva mladi spolu mysli vubec vazne, nebo se narodit v dobe, kdy je naplanovano aby se narodilo. Pro dite musi byt vytvoreny podminky a ted nemyslim jen ty materialni ale predevsim citove a melo by se narodit v dobe, kdy jsou matka i otec nachystani emocne k jeho poceti, donoseni, porodu a zivotu. Se vsim co vychova skryva. S dostatecnou zralosti k lasce, odpovednosti, ochrane a vsemu co ho ze svym zivota muzeme naucit. Naucit ho rozdilu mezi dobrem i zle a naucit ho rozeznat delici caru mezi nimi, a to jde jen tehldy kdy clovek neco prozije necemu se nauci a necemu porozumi.

Nekdy to prijde ve dvaceti a skutecne rodicum pomaha stesti a zdravi, vic nez zkusenost, nekdy ve triceti a nekdy az pred ctyricitkou. Rika se tomu, ze prijde vhodny cas na materstvi a rodicovstvi. Jednou jsem sem psala, cemu bych sve dite chtela ucit a nekdo mi odpovedel, ze prece ja jako zena, ktera neni matkou, vam tohle radit nemusim, ze kazda matka sama od prirody vi, cemu naucit sve dite.

Vedela jsem ze tohle nevysvetlim, a i ted si myslim, ze to jen malokdo pochopi. Zide maji modlitby z niz Remarque uziva v jedne sve knize jako jeji nazev jen uryvek, je to modlitba o vecech, pro ktere nastava cas zacinat a cas koncit. A tak je mozna cas zacit o diteti uvazovat a cas prestat pochybovat, cas ho porodit a cas ho vychovat. Je pekne nechat zrozeni ditete vroucimu prani, ale nemusi to byt vzdy to prave a neni nic horsiho nez nezrala matka, ktera bere dite jen jako panenku a ztraci pudu pod nohama jakmile zacne dite pobirat trochu vlastniho rozumu.

Ale to je jen nazor nekoho, kdo to vidi z venku, a tezko rict zda prave proto mene, nebo vice spravne.