Přidat názor k článku Otcovské fejetony: Z vězení do vězení

Šáry, to logiku opravdu má :)

Já jsem ostatně, než jsem měla dítě, byla velkým odpůrcem rodičovského přístupu "vše pro dítě" dohnaného do krajnosti, kdy hlavní a jediná priorita jsou zájmy dítětě, pak dlouho, dlouho nic a možná někde vzadu přikrčené zájmy, záliby a koníčky rodičů a jejich osobnost.. Jenže teď jsem sama rodič a kolem malé skáču při každém kvíknutí, bavím se s kámoškama a manželem jenom o ní, nanejvýš tak ještě o dětech kámošek (a to jen abych neurazila :)) - ne, to byl vtip) a když už nic jiného, tak se na ní aspoň dívám a říkám si, jak mám nádherné a úžasné mimi :)))

Takže s logikou můžu jít do háje :)) No, jestli mi za pár let, až malá povyroste, zbyde ještě trochu sebereflexe, tak se na to všechno možná rozpomenu a přizpůsobím se (nebo možná trochu dřív - až mi malá začne skákat po hlavě :))

Ale abych úplně nekecala: taky občas na MD pracuju jako OSVČ a taky si občas jdu třeba zacvičit, takže snad úplnej cvok ze svého dítěte ještě nejsem..