Přidat názor k článku Otcovské fejetony: Z vězení do vězení

Psychouši, tak teď se Tě musím fakt zastat. Ano, Dario. Do jisté chvíle si každý z nás myslí, že vládne svým životem. Že má všechno pod kontrolou, že on je tím, kdo "řídí svůj život". Ano, někdo má to obrovské štěstí, že je mu dovoleno toto cítit dlouhá léta, téměř celý život. Ale ve chvíli, kdy přijdou krize, ZLÉ krize, je pocit vlády ten tam, člověk sletí z piedestalu na tvrdou zem, a třeba dlouhé měsíce a roky se ptá, co se to děje, proč se to stalo zrovna jemu, jak se má bránit... A VÍ, že se NEMŮŽE NIJAK BRÁNIT, že nejsou jiné cesty než špatné a ještě horší, že všechno bude dlouho jen zlé. Jisté je jedno - na koho takto "Bůh dopustí", už nikdy nenabyde té v podstatě samolibé sebejistoty, že má svůj osud plně v moci...
M.