Přidat názor k článku Otcovské fejetony: Z vězení do vězení

Lidičky, já mluvila o zatrpklých lidech v souvislosti s těmi protiklady, ne jako že hned každý co má jiný názor než já je negativní a zatrpklý...tak jestli jste to tak pochopili a vzali si osobně, tak se omlouvám.
Já už jsem to tu párkrát naznačila, ale asi na to budu muset polopaticky...
Nejsem sice zrovna z rodiny alkoholiků a asociálů, ale taky určitě ne z ideálních podmínek (ostatně to jen asi pár výjimečně šťastných jedinců). Otec se na mě vykašlal když mi byly tři, byl ještě tenkrát mladej kluk bez zodpovědnosti (tu nezískal ani s léty...)a moje máma mě sice milovala nadevše, ale dávala to najevo všelijak, to už jsem se kdysi rozepsala na jiné diskuzi a nechce se mi to dopodrobna popisovat znovu, co jsem si od ní musela vytrpět, když měla svoje nálady. Dokonce když jsem o tom kdysi psala, tak jsem se do hloubi duše styděla že ta ženská co o ní píšu je moje matka...Měla takové skvělé období, kdy jsem se jen podívala na kluka (bylo mi 16 a ještě jsem pořádně nedostala ani pusu) a pak jsem den co den doma poslouchala, jaká jsem k***a, ať si teda táhnu za chlapama,a to jsou ještě ty "jemnější" poznámky... no nebudu vám popisovat co se v takové situaci odehrává v dospívající dívce. Měla jsem dospívání hodně složité, a jednou jsem se pokusila o sebevraždu. Všechno to bylo kvůli chování mé matky ke mně, která návaly lásky vůči mě střídala nejvyšším opovržením a urážením.
A má drahá matinka všude rozhlásila, že jsem se otrávila z nešťastné lásky, protože si ani v nejmenším nepřipustila, že ona, milující matka udělala chybu.
Nemám tedy důvod být vůči životu zatrpklá? Eventuelně bych i bez výčitek svědomí mohla jít šlapat chodník a ufetovat se k smrti...?
A já se tím prokousala...nemyslím si o sobě že jsem výjimečně silná, spíš že jsem měla výjimečné štěstí...na správného muže, na krásné miminko a skvělou rodinu, kterou jsem jako malá nepoznala. A proto teď tak jásám, užívám si každou minutu, a děkuju životu za každý ždibec šance co se kolem mě mihne. A teď mě suďte za to, jak jsem dětinská a hloupá a já nevím co ještě...