Přidat názor k článku Otcovské fejetony: Z vězení do vězení

Jsem na MD už 7.rok.Celých 7 let jsem samostaná, výdělečná (soukromě učím) a nevím, co to je nuda.Naopak, řekla bych , že času je dost málo.S manželem jsme cestovali dřív a cestujeme i teď s dětmi.Do společnosti také čas od času zajdeme, takže ze mě není kulturní barbar.Dcera je velmi samostatná, rozumná, syn svévolný, paličatý a líný.Přesto bych nikdy neměnila.Vztah je daleko hlubší, prožili jsme spolu těžké chvilky při vážné nemoci dcery a já vím, že se mohu na svého manžela spolehnout.Měla jsem velmi pěkné místo, ale dala jsem přednost dětem a nelituji.Nebylo nic krásnějšího, než když jsem poprvé slyšela říct svoje dítě "mama".Nikomu neberu jeho volbu nemít děti, ale argumentovat, že nebudu mít na nic čas a budu strhaná a v depresích, to je jen alibismus.Všechno je o domluvě a o tom, jak se domluvíte se svým partnerem.Byli jsme na sebe hodně vázaní, ale teď nepohrdneme, když si můžeme jednou za čas vyjít sami (třeba já s kamarádkou)a ten druhý doma hlídá.Depresi můžete mít i jako svobodná a pracující, stejně tak jako vdaná s dětmi.Lorina