Přidat názor k článku Otcovské fejetony: Z vězení do vězení

Mirko,
mám pocit, že Tobě se dá těžko poradit. Jakmile se objeví názor, který s Tebou nesouhlasí, začneš se ostře ohrazovat a vyjde z toho, že jsi z nás jediná pečlivá matka, která dbá o blaho dítěte a my ostatní jsme sobci, kteří mají na prvním místě něco jiného než dítě.
Taky si myslím, že se synovi věnuješ až moc a vidíš problémy, kde třeba nejsou. V jiné diskuzi píšeš, že mu dělá problém se začlenit do hry. Jsi si jistá, že se začlenit chce? Třeba mu to tak vyhovuje - pozorovat ostatní děti a sám se nezapojit. Vůbec se nemusí cítit frustrovaný, je jen trochu víc individualista. Mně taky spousta aktivit nevyhovuje a vadilo by mi, kdyby někdo řešil, proč se nezapojím. Protože prostě nechci a hotovo. Já být na místě Tvého syna,takovéhle rozpitvávání problémů a každé události by mě dusilo a znejisťovalo.
Opravdu si myslím, že by sis měla najít nějakou práci. Ne ani tak kvůli penězům, jako kvůli tomu, abys přišla na jiné myšlenky. I kdyby to měla být dobrovolná práce v charitě. Já jsem tam pracovala 2 roky jako řádný zaměstnanec a hodně mi to dalo. Plat nebyl vysoký, ale úplná almužna to taky nebyla a hlavně - měla jsem pocit, že pracuji tam, kde je to opravdu potřeba.
Další věc je (a to tě nechci strašit), jak dlouho tenhle stav věcí bude vyhovovat manželovi. Pořád si stěžuješ, že nemáte peníze, jste závislí na jeho příjmu a když přijde z práce, ještě musí řešit kupu Tvých problémů. Nezačíná toho na něj být moc? Já třeba nemám štěstí na tak svatého muže - ten můj si výslovně přál, abych pracovala, jakmile dcera nastoupí do školky. I kdybych měla dělat uklízečku. A to by nás v pohodě uživil. Jedním z důvodů je to, že má pocit, že by mi doma dokonale hráblo (a v tom má pravdu). V současné době makám víc než je pro rodinný život zdrávo - vracím se domů po 18. hodině a pak mě čeká dcera a domácnost. Nestěžuju si, firma je totiž naše. I při tom si na dceru čas vždycky najdu a nemám pocit, že by jakkoli trpěla. Moji péči supluje družina a kroužky. Někdy se jí tam taky nechce, ale musí si zvyknout, že ne vždy bude moci v životě dělat to, co právě chce.
Mirko, nezlob se, opravdu to nemyslím zle, ale zdá se mi, že trošičku stojíš mimo realitu, odmítáš se přizpůsobit a čekáš, že Ti něco spadne z nebe. Všichni, kteří řeší problémy jinak než Ty, jsou automaticky špatní, sobečtí. Promiň, jestli Ti můj příspěvek přijde ostrý, ale jinak to napsat nedokážu.