Sylvo, to povídání je dle potřeby, tedy ne neustále. Myslím, že díky povídání s manžou jsem HODNĚ HODNĚ poporostla, bez toho povídání bych byla stará zapšklá škatule plná předsudků a jánevímčeho ještě. Tato fáze je za námi, teď propíráme syna - ale když nejsou problémy, není ani povídání. A taky se díkybohu vyvíjím, takže u některých problémů už si umím říct Tak teď ne, zítra se na to podíváme. No. Poté, co jsme dlouhým diskutováním rozhodli, že syna dáme na jinou školu, tato škola se osvědčila, a syn je spokojený, už ty nejhorší starosti pominuly - takže máme i víc času na sebe.
Takže - i tím povídáním se vyřeší, dokonce mám dojem, že bez povídání by se nevyřešilo NIC.
M.
Předchozí