Přidat názor k článku Otcovské fejetony: Z vězení do vězení

ahoj Mirko,
přečetla jsem si kousek diskuse a musím napsat, že Tě úplně chápu v té péči o miminko.
Mám pocit, že všechny co píšete, jak jste s miminkem všechno zvládaly, jste třeba neměly tak náročná miminka (nevím to, jen mě to napadlo). Píšu to po zkušenostech s mými dvěma dětmi. S dcerou jsem dělala všechno a ona při tom ležela na dece, v postýlce, v ohrádce, v kočárku na balkóně atd..... a hrála si, byla v pohodě. Syn, pokud někde jen tak ležel, tak řval a řval a řval.
Je to jen můj názor, že někdy to prostě nejde, nechat dítě, ať se samo zabaví. Jinak dál jsem to řešila přesně obráceně, úderem třetího roku šel syn do školky, aby co nejdříve zapadl do dětského kolektivu (moc známých s dětmi jsme neměli) a osamostatnil se. Práci jsem nesehnala, tak jsem kvůli tomu radši vzala úklid, měla jsem pocit, že mu školka prospěje a snad to tak i bylo.

Přeju hodně štěstí.

E.