Přidat názor k článku Otcovské fejetony: Z vězení do vězení

Psychouši, nechci se moc do toho rejpat, ale osobně si myslím, že děti nejsou pouze SOUKROMÁ věc rodičů. Odjakživa byly děti brané jako "budoucnost rodu" - to až dnešní doba to obrátila naruby a společnost děti tak trochu "nechce". Vždycky by každej bezdětnej měl mít tak trochu radost z toho, že aspoň někdo má děti - že aspoň někdo mu v dalekým budoucnu jakoby pomůže vydělat na chleba, až dotyčný nebude moci pracovat. Teda pardon - dřív tohle zajišťovaly VLASTNÍ děti, protože cizímu důchodci nikdo nic nedal a když ten dotyčný neměl vlastní děti, tak musel dřít až do úmoru, protože by se o něj nikdo jiný nepostaral... No nic. Takže si myslím, že je řekněme rozumné, moudré vážit si toho, když někdo jiný má děti, pečuje o ně, stará se a obětuje se, když už to nedělám já. A taky - existuje taková věc jako gentlemanství. Cizí chlap taky není povinován ženě uvolnit místo v tramvaji nebo ji pustit do dveří; a víš, jak hezky to zahřeje u srdíčka, když přesně toto ten cizí chlap udělá? Je to tedy o umění rozdávat radost, o umění pomáhat bližnímu. Říká se - daruj a budeš obdarován. A rozhodně to není o tom, že Ti ta holka, cos jí pomohl s kočárem do vlaku, dá za to pětikilo...
M.