Ahoj Sloniku,
memu synovi je 14 let, nikdy s nim zadne problemy nebyly, ucil se dobre, spis teda se neucil, skola plynula mimo nej, ale prospival velmi dobre. Taky nastoupil na 6-lete gymnazium a od te doby nam zacalo prave peklo :))
Ucit se nechce /uz nejde nechat to jen tak plynout.../, tomu odpovidaji znamky, tak se rozhodl, ze kdyz nevynika v uceni, bude aspon nejhorsi v chovani!! V teto situaci denne nastavaji situace, kdy premyslim, jestli zabit ho by nebylo vysvobozeni jeho i moje :))))) Momentalne mame po tridnich schuzkach, kde jsem se stydela az na pudu, i kdyz jsem tusila co me tam ceka. Ale vzala jsem si toho vytecnika sebou a tak si se mnou poslechl vsechny vytky ucitelu. Byl zkrouseny a prohlasil, ze lituje vsechny rodice, protoze poslouchat tohle je velmi neprijemne. Prekvapil me svou reakci. Jinak jedine co ho dokaze trochu zkrotit je vyhruzne na stole policeny vstupny dotaznik do psychologicke poradny, nechce tam - citil by se pry hrozne trapne. Tak se zda ze prvni rok /v jeho pripade tercii/ skoncime prevazne se ctyrkama a budeme doufat, ze se sklidni... Preji ti, aby se synovi studium na gymnaziu vyvedlo lip :))
Předchozí