Jsem opravdu rada, ze nejsem sama, kdo resi podobne problemy, jenze, co kdyz je tento raubir miminkem holcickou 14 mesicu starym a neda se s nim domluvit vubec, ani pri prebalovani ci jinych zakladnich ukonech? Zuri a nenecha se prebalit v klidu, ani kdyz je pokakana, pere se se mnou, strka rucicky do hovinek, kope nozickama a snazi se utect a u toho jeci, pri oblekani dela vse pro to, aby ho znemoznila - kope nohama, roztahuje prsty v rukavech, nechce se nechat ucesat a honim ji po celem byte, pri koupani hystericky rve. Mam chut se nekdy na celou peci vykaslat a nechat ji tak jak je - spinavou a neprebalenou, protoze uz nemam silu se stale dokola rozcilovat a "s usmevem" uz to proste nedokazu, snazila jsem se o to, ale uz to nejde. Kdyz vas nekdo soustavne rozciluje a jeste dela, ze vas od narozeni vubec nepotrebuje, porad rve, smeje se minimalne a ani vam nechce dat pusu ci obejmout, pak je velmi tezke si zachovat pozitivni pristup. Ja vas vsechny obdivuji, pokud si udrzite nadhled a klid, protoze ja mam s manzelem uz nervy znacne "na pochodu" a jak manzel nekdy zoufale vtipkuje - jsme oba zrali na Prosac, ci jine silne sedativum.
Prosim, ozvete se mi maminky s podobnymi zkusenostmi a poradte, co mame delat (jestli to vite;o). Nase manzelstvi je v troskach, doma panuje napeti, dite vytrvale zlobi, je to svehlavy zurivec, neprojevuje nam lasku a jsme v koncich s metodologii vychovy.
Preju hodne pevnych nervu a sily pri vychove vasich ratolesti.
Předchozí