Musím se smát (popisuješ to fakt skvěle o) ), protože už mám tuhle fázi asi za sebou a zároveň tě lituju, protože dobře vím o čem mluvíš. Naše berunka se se mnou taky dost dlouho prala, bojovala za svou svobodu a vyváděla. Když jí bylo okolo roku, tak už jsem mívala depky a občas i brečela, že mě snad ani nemá ráda, věčně se se mnou pere a žádný projevy lásky... Ono to prostě samo přešlo, musela z toho vyrůst. Silvinko, vydrž, máš to za pár. Naší malé je rok a půl a teď už nádherně dává pusinky, mazlí se, občas se přijde přitulit, jde okolo a obejme mi nohu, přitiskne se... nebo sedím a ona mi přijde položit hlavičku na stehno a nechat se pohladit... Ta změna šla postupně, nejdřív se občas přišla přitulit, ale hned zas utíkala, nechtěla se mazlit, jen se přitiskla a hned zas utíkala objevovat svět. Pak začala dávat pusinky panenkám, hrnečku (lidem ne) a teď už občas vyloudím i pusu a dělá mi malá malá o)). Je zlaťoučká a mazlivá čím dál víc, vztekání ji pomalu přechází (na můj vkus dost pomalu o)) ). Vydrž a nepropadej smutku, zlepšení je za rohem o).
Předchozí