Přidat názor k článku Jsou "zlobivé" děti opravdu zlobivé?

Jedno dítko mám klidné,druhé hyperaktivní.U ničeho neposedí,činnosti mění po 5 minutách.Vše je v pohodě,pokud mu neustále nabízím nějaké podněty,stačí jen ,že si v kuchyni ke mně dá židli a já s ní rozebírám, co právě dělám,popřípadě mi se vším pomáhá.Využila jsem její záliby v pohybu a, ač nemohu Dádu ani cítit, koupila jsem jí cvičení s Dádou,cvičí celou tu hodinu:o))Je to náročné ,ale pořád je to lepší než ,když ji nechám jen tak.Začne okamžitě "zlobit",upoutávat pozornost, dělá naschvály,končí to často počmáranou zdí nebo rvačkou s druhým dítětem.
Venku je ve svém živlu,ale od začátku jsem vyžadovala,aby se chovala,tak aby to neubližovalo jiným dětem.Za házení pískem bylo i "přesprcku",pokud to nepomohlo,musela z písku pryč nebo se šlo domů.Nyní nemám problém,stačí se jen podívat.
Pokud děti k někomu dávám na hlídání,jdou si hrát ke kamarádům,odevzdávám je se vším všudy,tedy i s dovolením trestat.Příjde mi přirozené vyřídit si provinění na místě než potom,aby mi někdo žaloval.Nás tak vychovávala babička a my ji za to milovali.Vše si s námi vyříkala hned,rodiče se nikdy nic nedozvěděli.