Zuzi, podepisuju.
Evčo, přeci to že dítě nedostává na zadek ještě nevypovídá o tom co smí a nesmí. Klidně to může být tak, že někdo dítě nechá dělat co chce a pak ho při velkym průšvihu rovnou seřeže a někdo jinej dítěti pomáhá vidět hranice slovně a dotýkáním se už při menších "prohřešcích".
Stejně jako Zuzi si myslim, že uhodit dítě není inteligentní řešení. Bohužel narozdíl od Zuzi nejsem zatím tak dobrá, abych dítě občas neplácla, ačkoli vim moc dobře, že plácnutí je kontraproduktivní.
Jinak článek jsi, Evčo, napsala moc krásně. Dík za něj :-) Prostě existujou děti, o kterých rodiče vědí, že sotva zvládnou zíkladní nároky a nemá vůbec cenu chtít po nich ještě méně důležité záležitosti, protože to je jen ztráta energie a výsledkem je ještě podrážděnější dítě. Náš Bojek se strašně uklidnil po třetím roce věku - ve školce mu říkají medvídku, protože se hodně tulí a dneska u DR ho nějaká paní, která s námi sdílela čekárnu, dokonce nazvala roztomilým koťátkem! :-) Ovšem kdo ho zná dloho, stále tvrdí, že je extrémista - holt stereotypy přetrvávají a i vcelku běžná aktivita může být viděna jako důkaz...
Jsem ráda, že článek četla i Ydney, která je přesvědčená, že mám nevychované děti :-)
Předchozí