možná to řeknu nepřesně, ale já to mám asi takhle: Pokud mamina nechá vztekající se dítě vyzuřit a neskáče okolo něj jak si dítko pískne, tak to považuju za výchovnou metodu, která není k okolí možná úplně milosrdná o), ale je pro mně velmi pochopitelná a přijatelná. Pokud dojde na situaci kterou tu kousek výše popisovala Sylva, tak tam to vidím trochu jinak. Sylva psala o tom, že její manžel nechá děti ječet a běhat po vlaku, protože je přeci nebude prudit, když jsou to děti. A Sylva děti prudí, protože má pocit že nejsou ve vlaku sami, tak by nemuseli rušit svou divokostí všechny okolo. Tady je mi mnohem sympatičtější přístup Sylvy a věřím že spolucestujícím taky.
Předchozí