Přidat názor k článku Jsou "zlobivé" děti opravdu zlobivé?

Jéé, to byl vážně krásný přípsěvek.Ani nevíš, jak mi mluvíš z duše.Máme také toho slaďounkého synáčka, krátce tříletého.Do 18 měsíců byl vzorný, říkala, jsem, že pokud bych mohla, měla bych ještě klidně další (3.) dítě.Pak však nastal zlom.Náš "miláček" přestal jíst, odmítal vše, jedl jen suchý chléb.Pije jen šťávu a vzteká se vzteká.Je umanutý a doma selhávají všechny výchovné metody.Je taky jak šídlo, ale docela šikovný (jen líný) a hrozně ukecaný..Ze začátku jsem z toho byla vážně na nervy, tekl ze mě vždy pot, jak jsem byla vynervovaná.Dneska to beru trošičku s rezervou. A také dokážu být přísná,takže to je někdy u nás veselo.Miláček dokáže totiž pěkně řvát!! Ale když mi moje zlatíčko řekne "mami já Tě miiluuujuu", tak stěží držím slzy a dodá mi to energii do dalšího boje.... Petra