Přidat názor k článku Jsou "zlobivé" děti opravdu zlobivé?

Diky, za podporu. Ja mam ted jakesi obdobi, ze mam pocit, ze to nezvladam. A ten pleskanec vidim vzdycky jako svoji prohru (zase jsem nebyla trpeliva). Tedy, nebyva bita casto. "Manza" moc nepomaha, ja to zvladam sama. tedy asi nezvladam. Vzdycky vyhrozuju a ona stejne vi, ze vetsinou nedostane. Kdyz dostane tak jeci, i kdyz ji to evidentne neboli. Aspon po ni vzdycky chci, aby vedela proc dostala a ne, ze ji placnu a pujdu pryc.Rozumim tomu, ze se musi citit ponizena. Jak by bylo me, kdyby mi nekdo dal na zadek! Chci si to s ni vyrikat, vzdycky slibi, ze uz to neudela (pripadne udela), ja vim, ze ty sliby nemuzu brat vazne. Ma dobrou vuli, ale pak si zase nemuze pomoct. Ceka zkratka kam az muze dojit. Nekdy si rikam, ze z ni vyrusta rozmazleny jedinacek. Chceme dalsi mimi, ale ja mam mometalne pocit, ze nezvladam jedno, jak budu zvladat dve? Treba lip, treba nebudu trvat na malickostech. Myslis, ze to muze byt i tim, ze s ni travim kvanta casu!? Nemame pobliz babicky a do skolky chodi jen na 5dnu v mesici. Mam nekdy chut si od ni odpocinout a kdyz je pryc, tak je mi po ni smutno....To je normalni, ne?