Přidat názor k článku Jsou "zlobivé" děti opravdu zlobivé?

Nejprve Vás všechny zdravím v dalším novém dni. Vidím, že jsme rozpoutala pěknou diskusi. Asi jsem také Gábinín příspěvek moc nepochopila. Vyznělo mi to, že prostě nemá rádá živé děti. Ale asi to tak nemyslela.
Některé z Vás psaly, že nechápou proč některé matky hyperaktivních dětí nezasáhnou a vše jim dovolí. Já bych řekla, že to není otázka, zda mají hyperaktivní dítě či nikoliv, ale prostě, že svým dětem vše dovolí, bez ohledu na jejich temperament. Venku je celkem hezky, takže už s mým dvouletým synkem navštěvujeme pískoviště, a řeknu Vám, je to někdy o nervy. Mám kluka velmi živého, jak jsem již psala, jestli je to hyperaktivita, to ještě nevím, ale rozhodně mne neposlouchá. Jeho největší problém je v tom, že na písku bere všem dětem hračky a ani své nechce půjčit. Pořád se mu to snažím vysvětlovat, ale marně. Už si na tom písku připadám jako exot, protože jsem sama, kdo svému dítěti něco neustále vysvětluje a běhá za ním. A zjišťuji, že některé děti jsou mnohem horší než on, a nikdo jim nic neřekne. Můj je sice živý a lakomý, ale nikdy nikoho neuhodí. Což se o ostatních dětech nedá říct. Jeden chlapeček na písku seděl hodinu v kuse na jednom místě a jen kolem sebe mlátil lopatkou. Hyperaktivní rozhodně nebyl, ale agresivní ano. Ale maminka seděla a nic mu neřekla. Ale já si myslím, jak už některá z Vás napsala, že se to jendou sečte a z mého kluka snad vyroste hodný člověk, ale z těch některých nevychovávaných dětí už si tím tak jistá nejsem.