Já myslím, že Xantipa myslela něco jiného. Že totiž je rozdíl mezi skutečnou hyperaktivitou (před rodiči takových dětí klobouk dolů, určitě to nemají jednoduchě) a mezi nevychovaností. Můj sedmiletý synek má spolužáka. Ten chlapec má problémy ve škole, nedokáže se soustředit, a když mu maminka něco přikáže, začne se válet po zemi a vztekat.. Maminka říká, že je prý hyperaktivní.
No a když jsme u nich byli na návštěvě, zjistila jsem, že milý hoch tráví většinu volného času za počítačem nebo před televizí, nikdo se o něj moc nezajímá, věčně bývá doma sám a rodiče jsou rádi, když je od něho pokoj (oba podnikají).
Je těžké říct, jestli je opravdu hyperaktivní nebo by prostě jen potřeboval víc pozornosti. Potíž je v tom, že na hyperaktivitu nebo LMD možná budou brát ohled ve škole. Když ale dítě dospěje, nikoho to nebude zajímat, pokud nebude opravdu vážně postižené.
Při vší úctě - na článku mě zarazilo hlavně to, kde má "hyperaktivní" zlobivý tříletý chlapeček maminku a proč jej nechá samotného na hřišti..
Veronika
Předchozí