Přidat názor k článku Jsou "zlobivé" děti opravdu zlobivé?

Monty, ono to děsně svádí brát ho tak vyspělýho, jak je v některých oblastech. Ale připadá mi, že tím spíš, když je v něčem napřed, musí být něco jinýho, co ještě "nestihl".
Pokud počítám dobře, tak je mu teď tak dva a čtvrt? Myslím, že do ledna se hodně věcí změní i normálním přirozeným vývojem, jen tomu dej čas. Vím o čem mluvím, před rokem a kus jsem se o naší Jocce radila s dětskou psycholožkou, ted jí jsou tři (právě zítra) a je sice velmi svá, ale už z ní nelezu po zdi.
Řekla bych, že by to mělo jít trpělivou důsledností, i když máš pocit, že to nikam nevede. Vydrž a dej tomu víc času, takovej prťousek má ještě na leccos opravdu nárok :-))

Jo a když Verča jednu dobu považovala chození na nočník (do té doby skoro perfektní) za zbytečnou zdržovačku, tak jsem ji prostě naučila si ty věci přepírat. Nebyly jí ještě tři. Nebyl to trest, nenadávala jsem jí, ale prostě jsem jí vždycky dala do umyvadla vodu a ona si vymáchala počůrané věcičky. Bavilo ji to jen chvíli. protože jsem ji nenechala si s tou vodou hrát, trvala jsem opravdu na tom máchání a vyndání a ona si během dost krátké doby spočítala, že se jí víc vyplatí přerušit hru a jít včas na nočník, než pak ztrácet čas u umyvadla :-)

Ale hlavně mu dej čas...a´t si je napřed v čem chce, je to jenom batole. Spoustu věcí si nepamatuje, nebo neuvědomuje, příčiny a následky dává dohromady s potížema, schopnost ovládnout své impulsy a radši poslechnout co mu někdo říká má malou, a pokud jde o to, sám se zbrzdit protože sám vím, že se něco nesmí...to pro něj může být ještě nadlidský úkol :-))))