Přidat názor k článku Jsou "zlobivé" děti opravdu zlobivé?

Lízo,
to by byla pro syna odměna, kdyby se byť i na pár minut dostal k umyvadlu s vodou. :o) Máchat se ve vodě je jeho nejmilejší hra, pořád chce mejt nádobí nebo si aspoň mýt ručičky... to by se pak asi počurával tím víc. :o)))

Sally,
rozhodně netvrdím, že je syn "geniální magor". Je prostě oproti TABULKÁM psychomotoricky napřed, prakticky od narození, to je vše.
Ohledně toho "nevěnování" - jistě, mohla jsem být tři nebo čtyři roky na MD a plně se věnovat dítěti. Dodnes bychom s ním bydleli v 19ti metrový garsonce a když by náhodou chtěl něco, co nepatří k základním životním potřebám, tak by měl smůlu, protože bychom na to neměli.
To, že ho odbývám stylem "nemám na tebe čas" je nesmysl, když pracuju, má vždycky zajištěný hlídání nebo spí. A pokud je "hlídací teta" u nás, tak mě může kdykoli vyrušit, přijít, něco chtít a já mu vyhovím. Moje "koníčky" spočívaj momentálně v tom, že si 2x až 3x za měsíc dovolím jít s kamarády do hospody, obyčejně až v době, kdy syn spí. Dokud byl kojený (9 měsíců) nebyla jsem večer pryč ani jednou.
Je to věc názoru, co je to "starat se o dítě"; mě zas jako starání nepřijde vypustit ho na pískoviště a tam dvě hodiny krafat se ženskýma. Když jde na pískoviště, tak s někým, kdo se mu i tam věnuje (prarodiče, teta). Nedostatek péče si já osobně představuju jinak.