Přidat názor k článku Jsou "zlobivé" děti opravdu zlobivé?

možná že něco podobného jsme řešili se starším synem. Já jsem s ním ale šla k lékaři, protože jsem se bála, zda za tím nění nějaký zdravotní problém. Nějaké speiální vyšetření nedělal, jen jsme si povídali. Lékař mi vysvětlil, že kluci většinou neradi sedí na nočníku nebo odbíhají čůrat. Nepřipadá jim to důležité tak, aby opustili pro ně důležitou věc. Prý je to záležitost v jejich mozku - dívky a kluci se chovají rozdílně. Prostě v okamžiku, kdy se ptáš, akutně čůrat nepotřebuje, třeba za 2 minuty už jo, jenže to už zase nestihne, takže max. oznámí, že čůrá /do kalhot/. Já jsem s tím nic nedělala. Prostě jsem mu jen řekla - tak pojď, převléneme se, ale zlobí mě to, protože příště už možná nebudeš mít co na sebe. Jemu to bylo evidentně jedno. Taky jsem občas slyšela - takový velký, ten náš už se nepočůrává od roka. Na to jsem odpovídala - No a co, než půjde do školy, tak se to snad naučí. Přešlo to nějak samo, ani nevím. Možná by to nechtělo tolik rozebírat - je konstatovat - ach jo, zase jsi se počůral. Nevěřím tomu, že by se to tvůj syn nenaučil sám - hloupý určitě není a jestli má zdravotní problém, sama přijdeš na to, kdy ho řešit. Já osobně bych to asi začala řešit těsně před nástupem do školy - aby se mu tam nesmáli a neměl z toho nějaké trauma.