Přidat názor k článku Jsou "zlobivé" děti opravdu zlobivé?

Plácání pro mně není základní výchovný prostředek, beru ho jen jako poslední stupeň, ke kterému by docházet nemělo a dítě vždycky musí naprosto jasně vědět za co dostalo. A nelze plácnout za omyl nebo nedorozumění, pouze za zkrat v podobě zlomyslnosti a schválnosti.
Už jsem mockrát narazila na názor, že uhodit za trest dítě není výchovné, protože "tím, že bys ji uhodila bys jí ukazála, ze bití je přijatelné". Já mám pocit, že pokud dítě uhodí druhého (mladší sestru třeba), tak mu musí být nejdříve dobře vysvětleno, že se to nedělá a proč. Pokud stejně sestřičku bije, ačkoli dobře ví a rozumí že tohle dělat nemá a proč, tak pokud na to maminka zareaguje stejnou mincí, tedy uhodí agresora, tak mu tím říká jinou věc. "Když praštíš sestřičku, tak dostaneš taky plácnutí. Nečekej že se budeš chovat ošklivě a ostatní ti to budou tolerovat. To co pouštíš do světa se Ti podobným způsobem vrátí a proto si dobře rozmysli jak se k ostatním chováš, oni se k Tobě budou chovat stejně."