Přidat názor k článku Jsou "zlobivé" děti opravdu zlobivé?

ZuziP,

souhlasím s Tebou, že je mnohem lepší, když má dítě pocit, že nemusí s dospělými bojovat, že jsou na jeho straně a jaksi na "jedné lodi".

S tím plácáním se asi neshodneme nikdy ;o)), ale to není podstatné, myslím, že obě uznáváme jako tu hlavní důležitou veličinu ve výchově DŮSLEDNOST, a jestli jí jedna z nás dosáhne bez jediného plácnutí a druhá si občasným lehkým vypomůže, na podstatě věci nic nemění.

Skrz ten "neplácací zákon" bych ale byla hrooozně opatrná. Prý v některých státech, kde takový zákon platí, je trestné i lehké plácnutí dítěte na ulici (nevím jak doma, ale asi taky, akorát tam to není tak vidět), a to si myslím, že v pořádku není. Rodičům sice zůstává odpovědnost za výchovu dítěte, ale zároveň se jim bere jeden z možných výchovných prostředků a obávám se, že to vytváří (snad trochu nadneseně řečeno) podobnou atmosféru jako za totáče, kdy zákony byly nastaveny tak, aby je skoro každý člověk někdy musel překročit, jinak by nemohl existovat, což dávalo státu do ruky velký klacek k vydírání lidí, Skoro nikdo si nikdy nemohl být jist, že si pro něho nepřijdou, protože nějaký ten nesmyslný zákon překročil.

Aby bylo jasno: tím rozhodně nemyslím zákony proti týrání dětí, ty jsou naprosto v pořádku, týrání je hnus a zaslouží si trest. Ale aby mi stát nakazoval, že nesmím své dítě ani v krajním případě lehce plesknout, popřípadě že mě to dítě bude moct žalovat, když to udělám a já za to naprosto neadekvátně půjdu třeba do vězení... to už je na hlavu postavená absurdita.