ZuziP,
nesouhlasit se zákony jistě můžeme (a kdo souhlasí se všemi, že)? ale co z toho vyplývá v téhle konkrétní situaci? Myslím, že ta definice týrání (ale neber mě prosím za slovo, z ničeho to necituji, to budu opravdu moci dohledat až později) je trvalé a soustavné fyzické nebo psychické poškozování dítěte, které má nepříznivý vliv na jeho další vývoj.
Takže jednorázové nařezání byť i řemenem by týrání nebylo, pravidelné řezání už ano. Stejně jako pravidelné ponižování a psychické deptání.
Jedna věc je, že mohu být proti fyzickým trestům z principu (sama doufám, že se nikdy nedostanu do situace, kdy bych své dítě uhodila víc než jen symbolicky) a druhá věc je postavit fyzické tresty mimo zákon PRO VŠECHNY BEZ ROZDÍLU. To bych si rozhodně netroufla, protože vím, že jiní lidé mají mnohem obtížněji zvladatelné děti než já a fyzické tresty čas od času použijí. Přesto své děti milují a troufám si tvrdit, že ojedinělý fyzický trest, třeba i výprask, za VÝJIMEČNÉ a jaksi "společensky nebezpečné" provinění NENÍ týráním.
Určitě se v tomhle neshodneme a já Tě ani nechci přesvědčovat, dokonce je mi sympatické, že své děti nechceš bít.
Ale výrazně bych se bránila aplikaci téhož na VŠECHNY rodiny bez rozdílu (viz ten dánský zákon). Když MY své děti bít nechceme, tak přece nemusíme, a jiní ať je vychovávají podle svého vlastního uvážení. Pokud je nebudou týrat podle definice uvedené v trestním zákoně.
Předchozí