Přidat názor k článku Jsou "zlobivé" děti opravdu zlobivé?

Rozhodně v tom nejsi sama, jednou našeho drahouška honilo celé oddělení prodavaček v Prioru a v momentě, když ji doháněly fuk pod regály a proplazila se jinam. Jeden náš nákup skončil tak, že měla plné kapsy věcí, které ji padly do oka a to ji má sestra držela celou dobu za ruku! Jednou se na procházce rozeběhla za statným vlčákem. Majitelka psa na mě křičela, ať se nebojím, že ji pes nic neudělá, ale já věděla své - byla to ona, co kousla vlčáka do ucha. Svatý pes, vydržel a nekous. Má matka ji odmítala pohlídat jenom na okamžik, neplatilo na ni nic. Snažila se jí rozmluvit výlety po okolí ( ve 2 létech )s tím, že je tam čert. Okamžitě utekla, chtěla ho vidět. Jednou mi došly nervy a zbalila jsem ji batůžek, ať si jde hledat jinou maminku, když mě neposlouchá. Klidne šla a každému to vykládala... Jediná dovolená v chatové osadě pro mě představovala úbytek 5kg. Všechno si chtěla užít a usínala ve dvě v noci, když jsem ji houpala na zahradní houpačce. Skutčně jsem si ji užila v tom ranním věku. Tak všem hodně nervů, energie při výchově našich hyperzlatíček!