Přidat názor k článku Jsou "zlobivé" děti opravdu zlobivé?

Asi si budu muset promluvit se svými rodiči, proč nic nedělali :-) Léta se mě marně snažili odnaučit kousání nehtů, tužek a dalších věcí a vůbec nebyl problém v tom, že bych nevěděla, že se to nemá dělat, ale nemohla jsem si pomoct... Přešlo to nějak samo, nebo už nevim proč.

Naše děti tužky nekoušou, nos si do rukávu neutírají (teda starší ve školce jo, ale doma mu nabízim kapesník). Jenže Mirky syn si nos utírá do rukávu v sedmi letech - a když vysvětlování nepomohlo dosud, divila bych se, kdyby pomohlo teď - to si myslim, že stejně nakonec zapůsobí spíš něco jako třeba ta znechucená spolužačka.

Co se týká rehabilitace, tak to je snad jasný, že když je potřeba, tak se prostě rehabilituje a basta. Stejně jako se chodí na očkování a nečeká se až dítě dostane obrnu atd. To tu snad nikdo nezpochybňoval.

No a co se týká pohodlnosti, bude to spíš jak kdy. Pohodlnější někdy může bejt zákat chození v louži, než předčasný návrat z výletu za ovečkama, převlíkání, přezouvání a znovu cesta směr ovce. Protože já dětem nezakážu jít znovu ven (pokud teda máme volné odpoledne) - jen jim pomůžu pochopit, že kvůli mokrým botám musíme příjemnou procházku přerušit, než budeme mít boty suché. Ale zas vim, že příště až se půjdeme podívat na ovce, tak už do louže nepolezou.