Přidat názor k článku Jsou "zlobivé" děti opravdu zlobivé?

Patrně to bude tím, že se mi zdáš Ty, a hlavně Senta, příliš rozhořčení. Druhým znakem neobjektivnosti je fakt, za který nemůžete - nevidíte do problematiky. Což Vy si nepřipouštíte a udělujete rady, které bohužel nesvědčí o zasvěcenosti.
Tj. rada, ze které si něco mohu vzít, je taková, která bere v potaz celou škálu různých komplikací. Nemá smysl nad tím hloubat - je to asi jako říct obéznímu, který nehubne i přes různé diety a cvičení, aby zhubl.
Pravda je, že se mi Explorer sesypal, takže jsem si myslela, že poslední příspěvek zežral - chtěla jsem toho využít k méně emotivní reakci.
Nicméně Senta není první v mém okolí, která udává neobjektivní rady, v nichž objektivnost a rozhled nahrazuje odsouzením a opovržením. Jsou tu dva elementy: za prvé - chuť někomu dobře poradit; každý z nás je omylný - kdo by rád poradil a mýlí se, jistě rád svou chybu uzná a uznalý člověk pak zase takové pomýlení přijme s pochopením; za druhé je tu ovšem - odsouzení a opovržení bez tendence chápat - a z toho plynoucí povýšenost: a myslím že to je případ Tvůj i Senty. Proto nemám skutečně příliš chuti se Vašimi reakcemi nadměrně zabývat.
M.