Přidat názor k článku Jsou "zlobivé" děti opravdu zlobivé?

Mílá Evčo K., ono je to taky o tom, jestli se ty rodiče vůbec někdy snaží své dítko krotit. Moje první holčička je celkem klidné dítě. Vydrží sedět v klidu u lékaře v čekárně, je způsobná a dá se říct, že vychovaná ( je jí 4,5 roku). S tou o dva roky mladší už je to horší. Jako miminko byla strašně hodná, moc neplakala. Jak ale zjistila, že už se může pohybovat po zemi, různě otáčet a sedět, začalo to být náročnější. Všechno chce umět, u všeho chce být, o nic nechce přijít, vše musí vyzkoušet (i písek ve vzduchu, štípnutí druhého ..aj). Prostě je jak utržená ze řetězu. Pořád se všem plete pod nohama, zkouší co ostatní vydrží, pořád lítá sem a tam a já jsem jí stále za zadkem, aby na návštěvě či jinde něco nevylila či nerozbila. Až na to, že je jak z divokejch vajec a nedá se nijak zkrotit, tak je moc přítulná a líbezná holčička. Pořád mi říká, že mě má ráda a chce pusinku a potulit. Můžu se vůbec pak na takového tvorečka zlobit?