Když jsem posledně zaparkovala 18-ti měsíční dítě v nákupním vozejčku u stojánku s kindervajíčkama a na chvíli se otočila, stihnul jich několik rozmáčknout. Nebyla jsem si jistá, jestli si toho někdo všim, tak jsem jedno vzala a s komentářem: Tak teď už si ho musíme koupit., jsem ho strčila do košíku. Bylo tam super spřežení - vozejk táhly žáby. Mimochodem, už jsi určitě postřehla, že v některých obchodech jsou nákupní autíčka - rallye mezi regálama Tě určitě bude bavit :-)
Jo a nepochybuju, že Staník šťasnej bude - my to tu máme podobně: tchýně vyloženě trpí (její nezodpovědnej ještě studující syn už dvakrát neplánovaně otěhotněl svou stejně nezodpovědnou taky studující holku - ona mi dokonce kupuje i saponáty na vytírání, protože má pocit, že se dost nevěnuju domácnosti - sama totiž celý dny jen uklízí :-( ) a nadšený dítě (menší zatim nechodí) běhá po bytě, roztlouká křídy na tabuli kladívkem, z převrácenýho houpacího křesla si dělá průlezku, z židle na kolečkách kolotoč, může si doma kopat do míče, oblečení máme kvůli teplu a ne abychom se báli sednout si venku na zem a jestli v blízkosti nevznikne škola, kde se učitelky s dětma kamarádí a hodnotí slovně, nechám si prcky v domácím vzdělávání :-)
Nejsem až tak infantilní, abych měla nárok na diplom od psychiatra, ale kdybyste chtěli přijet na návštěvu, jste vítáni...
Předchozí