Přidat názor k článku Být, či nebýt vegetariánem?

Jsem spolu se svou rodinou dlouholetým laktovegetariánem (bez vajec a alkoholu). Bude to asi kolem osmi let co jsme nejedli moso. Moje dcera ho ve škole občasně jí, ale než začala chodit do školy, vůbec nevěděla, co maso je - a že by to šlo také jíst. Její inteligence je nadprůměrná a je bez zdravotních potíží které pronásledují její vrstevnice. Některé běžné infekce přímo "odráží". Nemáme se způsobem našeho stravování vůbec žádné problémy. Spíš s hloupostí lidí. V zásadě jsme zdravější, než naše okolí. Já osobně jsem celý předchozí život trpěl vážnými alergiemi (senná rýma až s astmatickými projevy od dětství do 40-ti let) a během jednoho roku, když jsem přestal jíst maso a pít alkohol, sem se těch (strašných)potíží zbavil. Jsou zcela pryč! Nesouhlasím s tím, že vegetariánství (v jeho různých formách) je nepřirozené. Nepřirozené je být "masožroutem".
Pochopitelně, že ti co sami jedí maso, budou požívání masa pokládat za "normálnost". Jejich normálnost však vyplývá pouze z množství a jejich početní převahy (v tomto kraji, kde je až extrémní množství požívaného masa každodenní normou - ukazatelem normálnosti). Jsou jiné země s jinými zvyky, tradicemi a kulturou. I já jsem názoru, že jíst tělo jiné bytosti je zrůdné - až obludné. Domnívám se, že stravování a s ním spojený životní styl patří do sféry odvěké lidské kultury. Je to však věcí každého z nás. Tolik můj příspěvek.