Přidat názor k článku Bít či nebít aneb: Libo-li náčiní vhodné k mydlení dětí?

Taky souhlasím s tím, že upozorňující plácnutí má podle mého názoru někdy své místo. Představte si velmi reálnou situaci, že žehlíte a vaše 3-leté dítko vám strká ruku pod žehličku. Vy mu mnohokrát řeknete ať to nedělá, ale ono neposlpuchá, usmívá se a má to za hru. Jste doma sama, služku ani au-pair nemáte a dítě po dobrém neposlechne... Takže buď ho důrazně upozorním tím, že přes tu ručičku plácnu, nebo se mi dítě spálí... Nemýlím-li se, tak pokud by se spálilo, už by to bylo skoro zanedbání péče... Malé děti nemají ještě moc rozumu a nějak se hranice naučit musejí. Podle temperamentu někdy stačí dobré slovo, jindy i to další upozornění. Mám dost vzpurného syna a přesto ho plácnu jen málokdy. Nicméně když člověk pokyn opakuje třeba 5-krát a dítě opět nereaguje - co tedy dál??? Rodič je frustrován tím, že je uvysvětlovaný, hlasivky už vytahané a unavené a jen dítě je v pohodě, ignoruje ho... Ráda bych viděla ty absolutní odpůrkyně vychovávat nějaké sveřepější dítko :-). Pravda, se synkem to jeho prarodiče taky zkoušejí výhradně po dobrém, všechno mu radši dovolí co si umane...a pak to s ním určitou dobu podle toho vypadá. Následky tohoto postupu (po týdenním pobytu)? Dítě je velice vzteklé kdykoli mu neustoupíte, očekává, že se mu budete věnovat okamžitě kdykoli zakřičí (ne mimino, mluvíme o dítěti nad 3 roky), očekává, že bude ihned po jeho, že bude dělat jen to co se mu právě chce a že dostane cokoli chce. Doma platí naštěstí jiná pravidla - a to tak, že svoboda jednoho začíná tam, kde končí svoboda druhého, že je třeba být ohleduplný a že každý má svou zodpovědnost. Že platí určitá pravidla slušného chování a ta je třeba dodržovat (máme je doma písemně). Plácnutí pak připadá v úvahu jen tehdy, pokud dítě opakovaně porušuje PSANÉ pravidlo (vyvěšeno v jeho pokojíčku) a ani po několikerém upozornění se nezačne chovat tak jak má. Tedy VÍ, ŽE DĚLÁ NĚCO ŠPATNÉHO. Skoro si myslím,že jedno upozorňující plácnutí (rukou přes oblečený zadeček) je pro něj méně traumatizující než např. odepření pohádky an dobrou noc (to už musí být toho zlobění opravdu velmi mnoho)...