Přidat názor k článku Starý pes a nové kousky aneb "Je čas naučit se žít normálně!"

Popsals to přesně. :o) Se mnou to tedy bylo malinko složitější, mě tahali po psycholozích a psychiatrech už když jsem byla dítě, asi od deseti let, protože jsem se prostě projevovala "divně". :o) V šestnácti mi ovšem hráblo "natvrdo" (tebou zmiňovaná ataka jedna báseň), takže na mě zavolali "rychlou rotu". :o) No, nebudu to rozepisovat do detailů, od roku 1996 jsem celkem v klidu, i když samozřejmě takové ty lehké náběhy na harašení musím sem tam řešit. Ale dokud si člověk uvědomuje, že to dělá jen jeho hlava a že to není doopravdy, tak se to dá zvládat docela dobře. A kdyby NÁHODOU něco, máme v pohotovosti rodinného psychiatra. :o)
Vzhledem k tomu, že můj manžel s tím má také své zkušenosti, jsem pod kontrolou. On by to poznal. :o)