Přidat názor k článku Starý pes a nové kousky aneb "Je čas naučit se žít normálně!"

Monty, podle mě jsi vcelku v pohodě, pokud máš vedle sebe manžela jako oporu, podle mě budete možná trošku "netradiční" rodina, ale co:-) Věř mi, moje sestřenice má mnohem větší psychické problémy, roky léčení za sebou, řady prášků, mnoho pokusů o sebevraždu a poslední dobou ji posedlo, že chce mít dítě. Narozdíl od tebe nedovede dát dohromady ani nějaký souvislý text. Cokoliv, co se jí nedaří, ji pořádně rozhodí. V tomto jejím stavu opravdu nepovažuji mateřství za vhodné. A bojím se toho, protože ačkoliv jsem o 4 roky mladší, moje sestřenice se snaží můj život jakoby opakovat a to samozřejmě nikam nevede.
Nyní žiji již delší dobu se svým přítelem, zařizujeme si teď svůj byt, máme domácí zvířata. Moje sestřenice se teď snaží o to samé, moc jí teď držím palce v její snaze pracovat - to jí nikdy dřív moc nešlo. Jenže jak mě tak sleduje, začíná o tom, že by si pořídila taky psa (jednoho už měli, ale neuměli ho vychovat a museli ho dát pryč). A bohužel, párkrát jsem se už zmínila já sama o dítěti (zatím času dost, ale určitě ho chci) a sestřenice teď zoufale chce dítě. Nedovedu si vůbec představit, jak by ho zvládala.
Když člověk žije v rodině, kde se někdo takový, opravdu tvoje situace není z mého pohledu tak problematická jako asi z pohledu ostatních. Až na tom bude jednou (snad!) moje sestřenice tak jako ty, budu šťastná.
Přeju vám hodně štěstí a hlavně dost výdrže, aby jsi vydržela bez léků a bez léčení v pořádku i dál:-)