Asi se budu trochu lišit od názorů ostatních, ale nejsem tak přesvědčena, že "pár facek" je na škodu. Souhlasím s tím, že fackovat batolata a mrňata je zbytečné, ale u školních děti a puberťáků mi to někdy připadá spíše jako nutnost. Mám dvě holky a rozhodně si nemyslím, že bych je nějak psychicky týrala tím, že prostě dostanou přes pusu, když jsou drzé. Dokonce si myslím, že je to lepší než dlouhé vysvětlování proč a zač. V knihách se to sice hezky píše, ale ruku na srdce, nemáte i vy ostatní někdy pocit, že ty naše ratolesti zkoušejí kolik vydržíme ? A stejně tak si myslím, že málokterá maminka se dovede tak ovládat, že prostě nevypění nebo že nepřiletí nějaká ta výchovná. Jako školačka (ve 2, třídě) jsem se chytla party kamarádů a kradli jsme v samošce-žvykačky a bombony, tehdy se to proláklo a od mého tatínka, který nikdy předtím k fyzickým trestům nepřistoupil jsem dostala tenkou rákoskou. Štípalo to hodně dlouho a do smrti si to pamatuju a v životě už jsem to neudělala. Vím, že tenkrát to byla dětská blbost, ale nejsem si tak jistá, že bych si to tak dobře pamatovala, kdyby mi jen domluvili. Takže je to asi věc názoru, ale když tak koukám na dnešní mládež, co si třeba dovolí k rodičům, taksi říká, že správná rána ve správný okamžik není nikdy na škodu.
Předchozí