Přidat názor k článku Zkratka, která nevede NIKAM

Používáte někdo tuhle metodu Jiřiny Prekopové?
V žádném případě se nemá jednat o trest, ale o vymezení určitých hranic, ale pro mého syna to vlastně takovým trestem je. Nemůže pokračovat v házení věcí, válení se po zemi a kopání kolem sebe. Vztekat se může, ale jen u mne – za mých podmínek.
Někdo říká – odnést vzteklouna z místnosti, ale mě přijde, že je v tu chvíli opravdu nešťastný a ta samota by ten pocit jen umocnila.
Neříkám, že se po něm vrhám kdykoliv se zřítí na podlahu, někdy u něj stačí chviličku počkat, pak pochovat a přejde ho to, ale pokud se mi zdá, že si se svým vztekem už prostě neporadí – pevně objímám. Nejhorší je to na veřejnosti, klidně mluvit, nedat mu jako zpětnou vazbu svůj vztek, nepovolit to co bylo původně zakázáno a někdy i držet, držet … a radši se nekoukat po lidech okolo, jež mají zřejmě většinou dojem, že kluka nejen trestám, ale minimálně mučím.