Přidat názor k článku Zkratka, která nevede NIKAM

Mne naopak hodně ovlivnila jiná kniha.S. Biddulph: Proč jsou šťastné děti šťastné. Tady se píše např." Trvejte na tom, aby děti svůj hněv daly najevo, ale slovy, nikoli chováním. Mají říci nahlas, že se zlobí, a pokud je to možné, říci i proč." A pro mne podstatná věc: " Každá pravá emoce má svůj falešný protějšek : naučeným protějškem HNĚVU je VZTEKÁNÍ." Vždycky jsem i svým dětem umožňovala se zlobit, ale nikdy se vztekat. A musím říct, že to vždy fungovalo. Vztek jsme utnuli hned na začátku plácnutím, většinou se děti rozplakaly, ale navíc je to zklidnilo a byly mi schopné říct, co se jim přihodilo a proč se zlobí. A myslím, že přesně o to jde. Může mnou lomcovat zloba, ale nelíbí se mi vztekající se lidé na veřejnosti. Působí velice nevyrovnaně a směšně. "Co se v mládí naučíš..."